Pravidla

Nedílnou součástí pravidel jsou i:

PRAVIDLA PKFL

(platná od sezony 2024/2025)

  1. HRACÍ PLOCHA

Hrací plocha musí mít tvar obdélníku. Pomezní čára musí být vždy delší, než čára branková. Délka hřiště se pohybuje v rozmezí 44 – 54 m, šířka hřiště v rozmezí 22 - 30 m. Hrací plocha musí být vyznačena dobře viditelnými čárami. Hrací plocha je rozdělena na dvě poloviny středovou čárou.

Pokutové území je vyznačeno na obou koncích hrací plochy takto: kolmo ke každé brankové čáře se ve vzdálenosti 3 m od brankových tyčí vyznačí směrem do hrací plochy čáry 6 m dlouhé a jejich koncové body se spojí čárou rovnoběžnou s brankovou čárou. Prostor ohraničený těmito čárami a brankovou čárou se nazývá pokutové území (jeho celkový rozměr je tedy 9 x 6 m). 

Značka pokutového kopu se vyznačí ve vzdálenosti 7 m od brankové čáry, a to na pomyslné kolmici k brankové čáře, vedené ze středu brankové čáry.

Branka je umístěna uprostřed každé brankové čáry. Její vnitřní rozměr je 3 x 2m. Sítě jsou upevněny na brankových tyčích, na břevně a na zemi za brankou; přitom musí být vhodně vypnuty tak, aby neomezovaly pohyb brankáře. Jsou-li na sítích neodstranitelné závady nebo sítě nejsou k dispozici vůbec, upozorní rozhodčí kapitány družstev, že při rozhodování o dosažení branky bude spoléhat jen na svůj postřeh, a protože nemůže vyloučit omyl, předem odmítne případné námitky.

Pro hřiště PKFL jsou na základě těchto základních kritérii stanovena bodovaná kritéria, a to následovně:

Splňuje rozměry 22-30 x 44-54m = za 50b

Nesplňuje: za každý metr každého rozměru nad/pod

1m: minus 2

2m: minus 8

3m: minus 16

4m: minus 24

5m: minus 50

 

Vápno

Hranaté dle rozměru 6mx9m (tolerance do 25 cm) = 20

Hranaté jiných rozměrů, jednotné barvy = 12

Hranaté, vyznačené nejednotnou čárou = 10

Špatná viditelnost = 10

Kulaté jakéhokoliv rozměru = 5

Není vyznačeno jednotnou čárou = 0

 

Lajnování

Jednobarevné lajnování po celém obvodu hřiště, vč. středu = 20

Různobarevné lajnování po celém obvodu hřiště, vč. středu = 18

Lajnování má drobné nedostatky = 15

Špatná viditelnost = 10

Lajnování má závažné nedostatky (např. chybí v rozích hřiště, chybí více úseků apod.) = 5

 

Branky - rozměr 3x2 m s odchylkou +/- 0,1m = 10b

Dále jsou stanoveny možné bonusy:

Povrch - 3G a lepší = 10b

Bezpečnost - na všech stranách min. 1m bez překážek (tj. bez ostrého zlomu nahoru či dolů, izolované překážky) = 10b, pokud je výběhová zóna alespoň 0.7m = 5b

Zázemí - šatna 5b, sprcha 5b

Dále jsou stanové možné malusy:

Překážky ve hře - ano (koše na basket, branky / lavičky / jiné izolované překážky na čárách či blízko u nich - bez ohledu na to, zda splňují rozměr pro výběhovou zónu, obzvláště je-li hřiště v kleci a izolovaná překážka se nachází před plotem) = mínus 5b

Stav branek (potrhané či špatně upevněné sítě v brankách, špatný stav branek apod.) = mínus 5b

Klec - hřiště není po celém obvodu oploceno v min. výši 2m = mínus 5b

Celkem je možno získat 100b na základních kritériích a 30b na bonusech, a ztratit 15b na malusech. Maximální počet bodů je tedy 130b. Podmínky pro povolená hřiště jsou stanoveny následovně:

  • hřiště v celkovém hodnocení dosáhne na hranici 90b a výše
  • a současně v kategorii povrch je hodnoceno 10b (tj. jedná se o hřiště s povrchem třetí a vyšší generace)
  • a současně v kategorii branky je hodnoceno 10b (tj. na hřišti jsou standardní „házenkářské“ branky).

Hřiště, které dosáhne na hranici 90b a výše, ale bez splnění jedné či obou doplňujících podmínek, a hřiště, které dosáhne celkového hodnocení v rozmezí 60b až 89b, je možné pro zápasy PKFL využít za předpokladu předem daného souhlasu soupeře. V případě, že domácí tým zvolí pro zápas takovéto hřiště, má hostující tým možnost v rámci tvorby rozpisu zápasů toto hřiště vetovat. Domácí tým je v případě veta povinen neprodleně nahlásit jiné hřiště z kategorie povolených. V případě, že během tvorby rozpisu utkání není hřiště vetováno, je rozpis platný a jeho změna se řídí pravidly pro překlad zápasů. Hřiště, jehož celkové hodnocení je nižší než 60b, pro zápasy PKFL nelze využít, a to ani se souhlasem obou týmů. V případě utkání odehraném na takovém hřišti mohou disciplinární orgány rozhodnout o oboustranné kontumaci zápasu, a to v závislosti na prošetření případu a zohlednění příčinných okolností. Vedení PKFL vydá indikativní seznam povolených a nepovolených hřišť, na nichž se obvykle PKFL v posledních ročnících hrála. Hřiště jsou v tomto seznamu barevně odlišena: 

  • zeleně jsou označena hřiště bezvýhradně povolená
  • žlutě jsou označena hřiště, kde je možné hrát pouze se souhlasem soupeře 
  • červeně jsou označena hřiště, na nichž není možné hrát PKFL v žádném případě
  • modře jsou označena hřiště, kde doposud neproběhlo oficiální měření, tj. bodování tohoto hřiště má hodnotu 0b a neoficiální bodování je zpravidla uvedeno v komentáři na kartě hřiště.

Tento seznam je závazný, ale nikoliv konečný: je možno hrát na jakémkoliv jiném hřišti, které splňuje stanovená kritéria. Garantem regulérnosti hřiště je domácí tým. V případě stížnosti hostujícího týmu na regulérnost hřiště je vedení ligy povinno do 14 dnů zajistit oficiální obodování tohoto hřiště, a to vždy za účasti zástupce domácího týmu. V případě, že hřiště nesplňuje stanovená kritéria, může rada utkání zpětně kontumovat. 

Vedení PKFL může na základě podnětu týmů nebo svého vlastního zakázat hrát PKFL i na hřištích, která splňují bodovou hranici, pokud tento zákaz řádně zdůvodní (např. špatnou kvalitou hracího povrchu, nebezpečností apod.). V takovém případě platí zákaz vždy pouze do budoucna, nelze kontumovat již odehraná utkání.

  1. MÍČ

Míč pro malý fotbal je shodný s míčem na kopanou č. 5, tj. s obvodem 68-70 cm, hmotností 410-450 g a tlakem 0,6-1,1 ATM. Každý z týmů je povinen dodat k zápasu minimálně jeden míč způsobilý ke hře. Kapitán domácího mužstva má právo volit hrací míč, jeho rozhodnutí podléhá schválení rozhodčího.

  1. POČET HRÁČŮ

Hry se zúčastní dva kluby, do zápasu smí nastoupit jen hráč, který je u vedení ligy evidován na soupisce daného klubu (pravidla pro registraci hráčů viz Soutěžní řád). Zjistí-li rozhodčí po zahájení utkání, že některý z hráčů nebo náhradníků nastoupil, přestože není veden na soupisce klubu, popíše celou situaci podrobně do Zápisu o utkání.

Každý klub má na hrací ploše nejvýše šest hráčů, z nichž jeden musí být brankář. K utkání musí klub nastoupit nejméně se čtyřmi hráči (3 a brankář). V průběhu utkání nesmí jejich počet klesnout pod čtyři (3 a brankář) – pokud se tak stane, rozhodčí utkání ukončí kontumací v neprospěch tohoto klubu. Klub, který nastoupil s menším počtem hráčů, má právo jejich počet kdykoliv při přerušení hry doplnit. Doplnění hráčů klubu lze pouze se souhlasem rozhodčího. Čekací doba v PKFL není stanovena, pokud některý z klubů není v čase výkopu utkání dle rozpisu soutěže přítomen na hrací ploše v počtu alespoň čtyř řádně ustrojených hráčů, má rozhodčí právo a na žádost kapitána druhého týmu i povinnost vyhlásit kontumaci ve prospěch týmu, který k utkání řádně nastoupil. Stejná sankce hrozí i týmu, který je řádně nastoupen v počtu alespoň čtyř hráčů, ovšem odmítá utkání zahájit v čase výkopu (neúplný počet hráčů není důvodem k odkladu začátku zápasu).

Klub může mít k dispozici neomezený počet náhradníků. Při střídání smí náhradník vstoupit na hrací plochu od středové čáry či pomezní čáry vlastní půlky hrací plochy, tj. té, kde stojí brankář jeho mužstva. Střídání může probíhat i v nepřerušené hře a nemusí být ohlášeno hlavnímu rozhodčímu. Počet střídání není omezen. V případě špatně provedeného střídání (především střídání na soupeřově polovině) je rozhodčí oprávněn potrestat provinivšího se hráče žlutou kartou.

Hráč si smí vyměnit místo s brankářem, jen je-li míč mimo hru a je-li o tom rozhodčí předem uvědomen.

Každý klub je povinen určit v zápase kapitána, který je zodpovědný za působení a vystupování klubu v zápase a který je oprávněn komunikovat s rozhodčím (viz bod 5). Kapitán musí být vyznačen v Zápise o utkání a měl by být vybaven také kapitánskou páskou na paži. Jestliže je kapitán vystřídán, vyloučen ze hry nebo z jiného důvodu odstoupí ze hry, převezme jeho funkci se všemi právy i povinnostmi zástupce kapitána družstva. Pokud není zástupce vyznačen předem v Zápise o utkání, musí být tato informace do Zápisu o utkání neprodleně doplněna. Pokud tak neučiní klub ze své iniciativy, vyzve rozhodčí daný klub, aby zástupce určil a do Zápisu o utkání doplnil.

  1. VÝSTROJ HRÁČŮ

Klub nastupuje v jednotných dresech stejné barvy, nejlépe opatřenými různými čísly. Výstroj se skládá z dresu, trenýrek nebo tepláků a povolené sportovní obuvi. Oblečení brankáře musí být barevně odlišeno od oblečení obou klubů. Hrát s obnaženou horní částí těla a bez obuvi není dovoleno. Povolenou sportovní obuví jsou turfy (TF) nebo sálová obuv (IN), případně jakákoliv jiná sportovní obuv bez špuntů. Výslovně jsou zakázány zejména: (a) kopačky s lisovanými špunty, tzv. lisovky, v jakékoliv variantě – na pevné povrchy (FG), tvrdé povrchy (HG), umělé povrchy (AG) i kombinované univerzální lisovky (FG/AG); (b) kopačky jakéhokoli druhu se šroubovacími a nastřelovacími kolíky na měkké povrchy (SG); (c) kombinované kopačky obsahující kombinaci vysokých špuntů a kolíků, tzv. lisokolíky (SG/FG).

V případě, že hráči nastoupí do zápasu v nepovoleném druhu obuvi, soupeř nemá právo s odkazem na porušení pravidel k utkání nenastoupit. Soupeř je oprávněn požadovat po soupeři přezutí se, v případě odmítnutí poté situaci řeší s rozhodčím. Rozhodčí je povinen nepřipustit hráče v nepovoleném druhu obuvi ke hře, včetně možnosti utkání vůbec nezahájit. Pokud se v průběhu hry objeví na hřišti hráč v nepovoleném druhu obuvi, rozhodčí jej vyzve, aby opustil hrací plochu a uvedl svou výstroj do souladu s Pravidly PKFL. Pokud se hráč opětovně vrátí na hrací plochu, aniž by výstroj byla uvedena do souladu s Pravidly PKFL, rozhodčí napomene tohoto hráče žlutou kartou, v opakovaném případě červenou kartou. V případě, že rozhodčí odmítne situaci řešit, utkání musí být odehráno, do zápisu je pak třeba napsat námitku vůči výstroji hráčů soupeře, ideálně též pořídit důkazní materiál (fotografie, svědectví dalších týmů apod.) a zaslat jej emailem Radě PKFL nebo Arbitráži PKFL.

Hráč nesmí mít na sobě nic, co by ohrozilo bezpečnost jeho nebo jiného hráče (pevný sádrový obvaz, prsten, hodinky apod.). Přípustné jsou pouze lehké plastové sádry. Hráč v brýlích hraje na vlastní nebezpečí.

  1. ROZHODČÍ

Hlavní rozhodčí má pravomoc danou pravidly. Všichni členové klubu podléhají pravomoci rozhodčího v době od předání Zápisu o utkání rozhodčímu až do okamžiku podepsání Zápisu o utkání kapitánem klubu. Po celou tuto dobu (včetně poločasové přestávky) je rozhodčí oprávněn přijímat k jejich proviněním příslušná opatření. 

Rozhodčí dbá na dodržování pravidel a jeho rozhodnutí související se hrou jsou konečná. Rozhodčí smí změnit své rozhodnutí, uvědomí-li si, že je nesprávné, a to buď na základě vlastního uvážení, nebo na základě sdělení druhého rozhodčího (je-li přítomen), ale jen dokud hra nebyla znovu zahájena nebo jestliže utkání již mezitím nebylo ukončeno. Gesta rozhodčího musí být jasná a zřetelná. Při napomínání a vyloučení musí být totožnost potrestaného mimo veškerou pochybnost.

Rozhodčí dbá na to, aby nezvýhodnil tým, který se dopustil přestupku - nechá proto pokračovat ve hře v případě, kdy je přesvědčen, že by přerušením hry poskytl výhodu družstvu, jež se provinilo; nemá-li výhoda předpokládaný účinek (tj. zvýhodněný klub cca do tří vteřin ztratí ne vlastní vinou míč), potrestá rozhodčí původní přestupek. Poskytnutí výhody ve hře nezbavuje rozhodčího povinnosti udělit osobní trest dle bodu 11.

Dopustí-li se různých přestupků současně dva hráči téhož týmu, potrestá rozhodčí příslušným herním trestem těžší přestupek (za těžší přestupek se považuje ten, za který rozhodčí nařídí přímý volný, případně pokutový kop). Dopustí-li se shodných přestupků současně dva hráči téhož týmu, naváže rozhodčí hru příslušným kopem v místě, které je blíže k brance provinivšího se týmu. Dopustí-li se různých přestupků současně dva hráči soupeřících družstev, potrestá rozhodčí příslušným herním trestem to družstvo, jehož hráč se dopustil těžšího přestupku. Dopustí-li se shodných přestupků současně dva hráči soupeřících družstev, naváže rozhodčí hru míčem rozhodčího v místě, kde byl míč v okamžiku přerušení hry. Ve všech uvedených případech udělí rozhodčí hráčům osobní tresty za všechny přestupky, které ve smyslu pravidla 11 udělení osobního trestu vyžadují.

Rozhodčí je povinen zajistit, že hráč s krvácejícím zraněním opustí hrací plochu a vrátí se do hry až tehdy, když je zranění řádně ošetřeno a krvácení zastaveno. V případě vážného zranění nebo podezření na vážné zranění některého hráče je rozhodčí povinen okamžitě přerušit hru. V případě lehčího zranění není rozhodčí povinen hru přerušit.

Jedině kapitán klubu je oprávněn hovořit s rozhodčím. V případě nejasnosti se může v přerušené hře slušnou formou obrátit na hlavního rozhodčího s dotazem. V případě potřeby rozhodčí slušnou formou odpoví, dbá přitom na plynulý průběh hry.

Hlavní rozhodčí musí předčasně ukončit utkání v těchto případech: 

  • počet hráčů jednoho z klubů na hrací ploše klesne pod čtyři; 
  • při inzultaci rozhodčího, kterou se rozumí: udeření, kopnutí, úmyslné podražení, násilné vrážení, násilné cloumání, úmyslné vyražení píšťalky z úst, úmyslné prudké udeření míčem nebo jiným předmětem;
  • v případě úmrtí hráče nebo rozhodčího;
  • na úřední zákrok Policie České republiky.

Hlavní rozhodčí má právo předčasně ukončit utkání: 

  • pro tmu nebo špatnou viditelnost;
  • pro špatné povětrnostní podmínky (bouřka, průtrž mračen, vánice);
  • pro nezpůsobilý stav hrací plochy;
  • pro neuposlechnutí rozhodčího hráčem (odmítne-li vyloučený hráč opustit hrací plochu i po uplynutí lhůty stanovené rozhodčím; rozhodčí stanoví kapitánovi mužstva lhůtu cca 1 - 2 minuty na zjednání pořádku);
  • pro vniknutí obecenstva do prostoru hřiště;
  • pro takový způsob hry, který vylučuje možnost pokračovat ve hře (hrají-li hráči tak, že je ohroženo jejich zdraví, a je-li napomínání a vylučování neúčinné a nápravu nezjednají kapitáni na výzvu rozhodčího);
  • pro nezájem některého klubu na regulérnosti utkání;
  • pro hrubé nesportovní projevy obecenstva (urážky, vyhrožování apod.);
  • při poruše na osvětlovacím zařízení, hraje-li se utkání za umělého světla, pokud celková doba zdržení hry překročila třicet minut a není možné předpokládat, že dojde k bezprostřednímu odstranění závady.

Rozhodčí se musí oblečením barevně odlišovat od dresů obou klubů. Musí mít u sebe píšťalku a fungující hodinky. Rozhodčí musí mít u sebe žlutou a červenou kartu. Není-li tomu tak, napomíná a vylučuje hráče ústně. Toto ústní udělení karty má stejnou platnost. To, že rozhodčí nemá karty (nebo jinou povinnou součást výbavy) uvedou kapitáni do zápisu o utkání. Asistent rozhodčího může pomáhat hlavnímu rozhodčímu na opačné straně hřiště. Může vést zápis o utkání. 

Rozhodčí se na zápas dostaví zpravidla deset minut před začátkem utkání a zajistí, aby v době výkopu obdržel od obou klubů vyplněný zápis k utkání. Čekací doba na rozhodčího není stanovena, v případě absence rozhodčího v době začátku utkání se oba kluby dohodnou na náhradním rozhodčím nebo způsobu řízení zápasu. Po svém příchodu se delegovaný rozhodčí ujme neprodleně výkonu své funkce. Pozdní příchod rozhodčího na zápas musí oba týmy uvést do zápisu o utkání, je postihován dle platného Disciplinárního řádu.

Rozhodčí ihned po ukončení utkání uvede do Zápisu o utkání poločasový a konečný výsledek, udělení osobních trestů a námitky vznesené kapitány klubů. Na zadní stranu Zápisu o utkání rozhodčí uvede všechny závažné události související s utkáním (především disciplinárního charakteru). Kapitáni jsou povinni ihned po skončení utkání svými podpisy v Zápise o utkání potvrdit totožnost napomenutých a vyloučených hráčů (náhradníků) a tím také potvrdit, že byli o obsahu zprávy rozhodčího informováni. Kapitán má právo vznést námitky proti skutečnostem známým v průběhu utkání, především proti příslušenství hrací plochy a vybavení hřiště, startu a výstroji některého z hráčů soupeřova týmu, výsledku utkání, neregulérnímu průběhu utkání a popisu přestupků nebo popisu provinění členů klubu. Kapitán je oprávněn tyto technické poznámky a námitky zapsat vlastnoručně na zadní stranu Zápisu o utkání, rozhodčí je povinen zapsání poznámek a námitek umožnit a nesmí jejich zapsání jakkoliv určovat nebo usměrňovat; o oprávněnosti námitek rozhodují výhradně disciplinární orgány soutěže. Kapitán nemůže vznášet námitky k výkonu rozhodčího - připomínky k výkonu rozhodčího může klub uplatnit písemnou formou jménem jednatele klubu emailem disciplinárním orgánům, a to v termínu 72 hodin od ukončení zápasu.

Rozhodčí je povinen podat disciplinárnímu orgánu (radě) neprodleně zprávu informující o všech závažných incidentech, které se odehrály před utkáním, v jeho průběhu nebo po utkání. Skutečnosti, k nimž došlo po podepsání zápisu oběma kapitány, nesmí rozhodčí uvést v Zápise o utkání a musí je vždy zaslat na emaily admin@pkfl.cz a manazer.rozhodcich@pkfl.cz v samostatném dokumentu. Pokud je na zadní straně Zápisu o utkání uvedena technická poznámka nebo námitka jednoho či obou klubů, je rozhodčí povinen informovat disciplinární orgán a zaslat scan nebo fotografii zadní strany Zápisu o utkání na uvedené emaily.

Funkci klubového rozhodčího nesmí zastávat osoba, která má zastavenu závodní činnost nebo má zákaz výkonu jakékoliv funkce nebo je v disciplinárním řízení. Klubový rozhodčí musí být osoba starší 15 let.

  1. DOBA HRY

Hraje se 2 x 30 minut s přestávkou nejvýše 5 minut. Rozhodčí nesmí čas utkání zkrátit. Od poločasové přestávky lze na přání obou mužstev upustit.

Rozhodčí má právo nastavit každý poločas, byl-li čas promeškán vinou zranění, střídání brankářů, ošetření hráče na hrací ploše, oslavy vstřelené branky, ztráty míče, výpadku dodávky energie, úmyslného zdržování (taktické střídání, zakopávání míče apod.) a dalších přerušení nesouvisejících se hrou. Rovněž prodlouží poločas (utkání), je-li třeba provést pokutový kop nařízený ve hře. Není ale povinen nechat zahrát jiné volné kopy: výkop ze středu hřiště či kop od branky nebo nechat dokončit útočnou akci.

  1. ZAHÁJENÍ A PŘERUŠENÍ HRY

Před začátkem utkání se losuje mincí nebo tzv. střihnutím rukou dle pokynů rozhodčího a klub, který vyhraje los, si vybere buď, na kterou branku bude v prvním poločase útočit, nebo právo výkopu. Po poločasové přestávce si kluby vymění poloviny hrací plochy.

Na začátku utkání (v poločase, po brance) se hra zahajuje výkopem ze středu hřiště. Při každém dalším přerušení je hra navázána dle důvodu přerušení.

Míč je ve hře teprve tehdy, když se po provedení kopu pohne, ale hráč provádějící rozehrání nesmí hrát s míčem znovu dříve, než se jej dotkne jiný hráč.

Míč není ve hře, když přejde celým objemem brankovou nebo postranní čáru.

  1. DOSAŽENÍ BRANKY

Branka je dosažena, přejde-li míč celým svým objemem brankovou čáru mezi brankovými tyčemi a břevnem a hráči útočícího klubu neporušili pravidla. Pro uznání branky je důležité postavení míče, nikoliv brankáře. O dosažení branky rozhoduje výhradně rozhodčí a jeho rozhodnutí je konečné.

Rozhodčí branku uzná, dostane-li se míč do soupeřovy branky přímo: ze hry, z přímého volného kopu, z pokutového kopu, z kopu z rohu, z kopu od branky, z výkopu.

Rozhodčí branku neuzná, dostane-li se míč přímo, tj. bez teče, do:

soupeřovy branky: z nepřímého volného kopu, z vyhazování brankáře rukou nebo z autového vhazování - v těchto případech nařídí rozhodčí kop od branky.

vlastní branky: z autového vhazování a ze všech volných kopů. V těchto případech nařídí rozhodčí rohový kop.

Hráče, který během oslav po dosažení branky opustí hrací plochu, vyběhne k prostoru pro diváky nebo se chová jiným nevhodným způsobem, rozhodčí vyzve, aby se vrátil na hrací plochu a své chování usměrnil. Neuposlechne-li hráč výzvy rozhodčího ihned, napomene jej rozhodčí za nesportovní chování. Hráče, který se jako projev radosti po dosažení branky svlékne dres, napomene rozhodčí za nesportovní chování; za svléknutí dresu se považuje již okamžik, kdy hráč si dresem zakryje obličej.

  1. POSTAVENÍ MIMO HRU

V malé kopané neexistuje postavení mimo hru.

  1. VOLNÉ KOPY

Přímý volný kop, z něhož může být přímo dosaženo branky (aniž by se míče dotkl jiný hráč), rozhodčí nařídí za:

kopnutí soupeře nebo pokus o ně (kopnutí bezohledné, riskantní nebo s použitím nepřiměřené síly, úder kolenem, zasažení soupeře podrážkou kopačky - tzv. šlapák, zasažení soupeře podrážkou kopačky ve skluzu zezadu, ze strany nebo zepředu);

podražení soupeře nebo pokus o ně (zákrok, při němž hráč způsobí pád soupeře nastavením nohy, zahákováním nohy soupeře zezadu nebo ze strany, nebo skluzem, také sehne-li se hráč za soupeřem nebo před ním a tak přivodí jeho pád - tzv. stolička)

skočení na soupeře (výskok směrem na soupeře s následným fyzickým kontaktem);

vrážení do soupeře (vrážet smí hráč pouze v boji o míč a v bezprostřední vzdálenosti od míče, přičemž za „bezprostřední vzdálenost“ se považuje vzdálenost nepřesahující 2 m; za dovolený způsob vrážení se považuje pouze vrážení ramenem do ramene soupeře nebo vrážení ramenem zezadu do soupeřovy lopatky, přičemž vrážející hráč musí mít paži, jejímž ramenem do soupeře vráží, u těla, a oba hráči přitom musí být na stejné úrovni, tzn., že oba musí být buď na zemi, nebo ve výskoku – vše ostatní je nepovolené vrážení);

udeření soupeře nebo pokus o ně (udeření soupeře úmyslné bezohledné, riskantní nebo s použitím nepřiměřené síly, včetně úderu hlavou nebo udeření míčem či jiným předmětem);

strčení do soupeře (strčení, odstrčení nebo postrčení soupeře rukou, paží, loktem nebo jinou částí těla, např. stehnem nebo hýždí); 

držení soupeře (aktivní držení, tj. uchopení nebo tahání soupeře za úbor, za paži nebo za kteroukoli jinou část těla soupeře ať již rukou, paží nebo i kteroukoli jinou částí těla, např. stehnem nebo hýždí, se záměrem bránit soupeři ve volném pohybu);

plivnutí na soupeře; 

hraní rukou (za ruku se považuje paže od ramene až k prstům; za porušení pravidla se rovněž považuje zahrání míče rukou z nedbalosti, neopatrnosti nebo nedostatečné předvídavosti následků boje o míč; toto pravidlo neplatí pro hru brankáře ve vlastním pokutovém území; pro určení místa přestupku je rozhodující, kde došlo ke kontaktu míče a ruky – tedy např. stojí-li brankář ve vlastním pokutovém území a zahraje rukou míč mimo pokutové území, jedná se o přestupek trestaný přímým volným kopem);

dotyk hráče s tělem soupeře při odebírání míče, pokud se soupeře dotkl dříve než míče (při odebírání míče skluzem není pravidlo porušeno, jestliže bránící hráč nejprve zasáhne míč, a to ani v případě, jestliže soupeř následně upadne přes nohu, kterou předtím bránící hráč míčem zahrál; Zasáhne-li však hráč při odebírání míče skluzem nejprve soupeře a teprve potom míč, považuje se to za zakázaný způsob hry; za zakázaný způsob hry se považuje rovněž to, jestliže hráč zasáhne míč i soupeře současně, nebo jestliže hráč sice jednou nohou soupeři míč odebere, ale soupeře přitom zasáhne druhou nohou).

Nepřímý volný kop, z něhož nemůže být přímo dosaženo branky, rozhodčí nařídí za: 

technický přestupek brankáře (drží míč v rukou déle než šest sekund; rukama chytí míč opětovně poté, co se jej již zbavil, aniž by se míče dotkl mezitím jiný hráč; zachycení úmyslné malé domů; chycení míče z autového vhazování provedeného jeho spoluhráčem);

nebezpečnou hru vůči soupeři (např. hráč snaží se zasáhnout nohou míč na úrovni trupu nebo hlavy soupeře, který je v bezprostřední blízkosti míče - tzv. vysoká noha, nebo provede směrem na hráče soupeře tzv. nůžky, nebo nastaví nohu podrážkou kopačky proti noze soupeře a přitom nedojde ke kontaktu hráčů, nebo nastaví nebo zvedne zbytečně vysoko nohu nebo koleno proti tělu soupeře, nebo snaží se vykopnout míč z rukou stojícího nebo ležícího brankáře soupeřova týmu) nebo vlastní osobě (hráč snaží se zahrát míč hlavou pod úrovní pasu soupeře v okamžiku, kdy soupeř se snaží hrát míčem regulérně nohou, nebo upadne na míč a zůstane na něm nebo těsně u něj ležet, a tím znemožní soupeři hrát míčem regulérně nohou, nebo snaží se zahrát míčem nohou, z níž se mu vyzula kopačka); 

bránění soupeři v pohybu (hráč, který nehraje míčem, brání tělem soupeři ve volném pohybu tak, že soupeře zastaví, přinutí ho ke zpomalení nebo změně směru pohybu; oba se přitom nemusejí navzájem dotknout); 

bránění brankáři soupeře ve zbavení se míče (např. hráč poskakuje nebo pobíhá před brankářem, a tím ho nutí, aby míč držel v rukou déle, než dovolují pravidla).

Obecná ustanovení k bodu 10:

Hráči klubu, který neprovádí volný kop, musí být vzdáleni minimálně 5m od míče, dokud se míč nedostane do hry, ledaže by stáli na své vlastní brankové čáře mezi brankovými tyčemi. Při porušení vzdálenosti může rozhodčí nechat kop opakovat a hráče, který nedodržel vzdálenost, napomene žlutou kartou. Pokud bránící klub staví tzv. „zeď“, hráči útočícího klubu nesmí stát ve „zdi“ a musí od ní být vzdáleni minimálně 1m. Pokud při provedení volného kopu bude některý z hráčů útočícího klubu méně než 1m od „zdi“, nařídí rozhodčí nepřímý volný kop proti tomuto útočícímu klubu.

Hráč, který kop provádí, se může míče znovu dotknout, až když jím hrál jiný hráč. Nestane-li se tak, nařídí rozhodčí nepřímý volný kop proti provinivšímu se klubu. V případě zahrávání volného kopu z vlastního pokutového území je povoleno, aby byl míč zahrán na jiného hráče rozehrávajícího klubu uvnitř pokutového území. Bránící hráči musí být vždy mimo pokutové území a ve vzdálenosti minimálně 5m od míče.

Pokud je přímý kop nařízen za přestupek ve vlastním brankovém území, je proti provinivšímu se týmu nařízen tzv. pokutový kop (penalta). Pokutový kop se provádí ze vzdálenosti 7 metrů od středu branky. Při provádění pokutového kopu musí být všichni hráči na hrací ploše mimo pokutové území a nejméně 5m od značky pokutového kopu. Brankář se smí pohybovat po brankové čáře libovolně, nesmí však vyběhnout vpřed, dokud se kopající hráč nedotkne míče.

Pokud je nepřímý volný kop nařízen za přestupek v soupeřově pokutovém území, provádí se na té čáře brankového území, která probíhá rovnoběžně s brankovou čarou, a to v místě, které je nejblíže přestupku.

  1. OSOBNÍ TRESTY

Rozhodčí je povinen napomenout hráče žlutou kartou v případě následujících přestupků:

  • nesportovní chování
  • podražení (kopnutí při skluzu ze strany) soupeře z boku (ze strany) v souboji o míč v nepřerušené hře
  • zmaření slibně se rozvíjející útočné akce soupeře úmyslným strčením / vražením / držením do soupeře v boji o míč nebo úmyslným hraním míče rukou v nepřerušené hře
  • držení soupeře za dres (trenky, ruku, nohu) v souboji o míč v nepřerušené hře, bez zjevné snahy a úmyslu hrát míčem
  • neuposlechnutí pokynu rozhodčího
  • použití výhružných nebo provokativních gest vůči soupeři nebo jiné osobě (pokud není posouzeno jako hrubé nesportovní chování)
  • pokus o docílení branky rukou
  • úmyslné provedení volného kopu nebo vhazování přesto, že rozhodčí hráče vyzval, aby vyčkal až na jeho pokyn
  • simulace pádu hráče nebo zveličení následků kontaktu, který má kdekoli na hrací ploše přimět rozhodčího k nařízení kopu
  • předstírání zranění
  • úmyslné zakopnutí míče v přerušené hře mimo hrací plochu
  • úmyslné zalehnutí míče, zadržení míče vsedě mezi nohama tak, aby jím soupeř nemohl hrát
  • svlečení dresu na oslavu dosažení branky
  • protesty
  • kritika rozhodčího v (ne)přerušené hře bez hanlivých výrazů
  • kritika spoluhráče, protihráče, funkcionáře, diváka v (ne) přerušené hře bez hanlivých výrazů
  • mávnutí rukou (chycení se za hlavu) jako protest proti rozhodnutí rozhodčího
  • soustavné porušování pravidel - opakované drobné jednotlivé přestupky, mimo slibně se rozvíjející akce
  • zdržování
  • úmyslné zdržování hry v přerušené době hry
  • úmyslné odnesení, odhození nebo odkopnutí míče od místa kopu nebo vhazování v přerušené době hry
  • postavení se před míč nebo zaujímání předepsané vzdálenosti 5m zdlouhavým způsobem, aby bylo znemožněno soupeři rychlé provedení kopu
  • nedodržení předepsané vzdálenosti 5m při provádění přímého volného kopu, nepřímého volného kopu, pokutového kopu, kopu z rohu a 1m při vhazování soupeřem
  • vstup na hrací plochu / opuštění hrací plochy bez souhlasu rozhodčího.

Pokud se hráč ve vlastním pokutovém území vůči soupeři dopustí přestupku, kterým dojde k narušení nebo zastavení jeho slibně se rozvíjející útočné akce a rozhodčí nařídí pokutový kop, není provinivšímu se hráči udělen žádný osobní trest, pokud se při přestupku pokusil zahrát míč. Za všech ostatních okolností (např. držení, tahání, strčení, faul bez možnosti hrát míčem, hra rukou apod.) musí být provinivší se hráč napomenut žlutou kartou.

Rozhodčí je povinen napomenout hráče červenou kartou v případě následujících přestupků:

  • surová hra
  • úmyslné (násilné) podražení soupeře zezadu (ze strany) v nepřerušené hře bez snahy hrát míč (v souboji o míč)
  • úmyslné (násilné) kopnutí soupeře zezadu (ze strany, zepředu) v nepřerušené hře bez snahy hrát míč (v souboji o míč)
  • úmyslné (násilné) prudké strčení (vražení) rukou (tělem) do soupeře v nepřerušené hře bez snahy hrát míčem
  • hrubé nesportovní chování
  • kopnutí soupeře ze strany (zezadu, zepředu) do nohy (hýždě, břicha, stehna, zad apod.) v přerušené hře - či mimo souboj o míč
  • udeření soupeře rukou (loktem, ramenem, prudce míčem, pískem, hlínou) do hlavy (nohy, hýždě, břicha apod.) v přerušené hře - či mimo souboj o míč
  • vytržení karty z ruky rozhodčího
  • fyzické napadení soupeře nebo jiné osoby (mimo rozhodčích)
  • neoprávněný vstup na hrací plochu s cílem zabránit soupeři dosažení branky
  • opuštění hrací plochy na protest rozhodnutí rozhodčího
  • opuštění hrací plochy na protest po hádce se spoluhráči
  • zabránění v dosažení branky nebo zmaření zjevné brankové možnosti soupeře
  • zmaření zjevné brankové příležitosti soupeře úmyslným hraním míče rukou vyjma brankáře v jeho vlastním pokutovém území
  • zmaření zjevné brankové příležitosti soupeře podražením (kopnutím, strčením, držením, vražením) soupeře ze strany (zezadu) při souboji o míč
  • zmaření možnosti soupeře dosáhnout branky úmyslným hraním míče rukou na brankové čáře v prostoru vlastní branky
  • pohoršující, urážlivé a ponižující výroky
  • kritika rozhodčího, spoluhráče, protihráče, funkcionáře, diváka v (ne) přerušené hře s hanlivým (urážlivým) výrazem
  • urážka rozhodčího v (ne) přerušené hře s hanlivým (urážlivým) výrazem
  • posunek k ponížení, zesměšnění rozhodčího, protihráče, funkcionáře, diváka v (ne) přerušené hře
  • plivnutí na soupeře (obličej, hruď, břicho, záda apod.), rozhodčího, spoluhráče, diváka, funkcionáře v (ne) přerušené hře
  • během utkání je podruhé potrestán napomenutím.

Pokud se hráč ve vlastním pokutovém území vůči soupeři dopustí přestupku, kterým dojde ke zmaření jeho zjevné brankové možnosti a rozhodčí nařídí pokutový kop, je provinivší se hráč napomenut žlutou kartou, pokud se při přestupku pokusil zahrát míč. Za všech ostatních okolností (např. držení, tahání, strčení, faul bez možnosti hrát míčem, hra rukou apod.) musí být provinivší se hráč vyloučen.

Klub, jehož hráč byl vyloučen, dohrává utkání oslaben o vyloučeného hráče, za kterého nesmí nastoupit náhradník. V případě vyloučení hráče ze střídačky pokračuje postižený klub ve hře s nezměněným počtem hráčů, vyloučený hráč již nesmí do zápasu zasáhnout.

  1. AUTOVÉ VHAZOVÁNÍ

Vhazování je jedním ze způsobů navázání hry. Přímo z vhazování nemůže být dosaženo branky. Rozhodčí nechá provést vhazování, jestliže míč přejde po zemi nebo ve vzduchu celým objemem pomezní čáru. Vhazování se provádí v místě, kde míč přešel přes pomezní čáru, hráčem týmu, jehož hráč se nedotkl míče jako poslední. V okamžiku, kdy provádí vhazování, musí vhazující hráč být obrácen čelem k hrací ploše, alespoň částí obou nohou stát buď na pomezní čáře, nebo za pomezní čárou mimo hrací plochu (tj. vhazující hráč nesmí žádnou částí ani jedné nohy přešlapovat dovnitř do hřiště), hodit míč oběma rukama, hodit míč zezadu přes hlavu. Hráč, který provedl vhazování, se nesmí znovu dotknout míče dříve, než se míče dotkne jiný hráč. Všichni hráči soupeře musí být nejméně 1 m od místa, ze kterého má být vhazování provedeno. Míč je ve hře hned, jakmile se dostane na hrací plochu.

  1. KOP OD BRANKY

Kop od branky provede hráč rozehrávajícího týmu do míče ležícího v klidu na kterémkoli místě uvnitř pokutového území. Hráči soupeře musí zůstat mimo pokutové území a ve vzdálenosti minimálně 5m od míče, dokud míč není ve hře. Hráč provádějící kop od branky se nesmí míče dotknout podruhé, dokud se míče nedotkne jiný hráč. Je povoleno, aby byl míč zahrán na jiného hráče rozehrávajícího týmu uvnitř pokutového území. Z kopu od branky lze přímo dosáhnout branky.

  1. ROHOVÝ KOP

Kop z rohu je jedním ze způsobů navázání hry. Přímo z kopu z rohu je možné dosáhnout branky (ne vlastní). Kop z rohu nařídí rozhodčí, jestliže míč, kterého se jako poslední dotkl hráč bránícího týmu, přešel po zemi nebo ve vzduchu celým svým objemem brankovou čáru a nebylo přitom dosaženo branky. Míč leží max. 0,5 metru od místa, kde se stýká lajna boční hrací plochy s lajnou brankovou. Hráči soupeře se nesmějí přiblížit k míči na vzdálenost menší než 5m, dokud míč není ve hře. Kop z rohu provede hráč útočícího týmu, míč je ve hře, když se po provedení kopu pohne. Hráč, provádějící kop z rohu, se nesmí dotknout míče podruhé, dokud se míče nedotkne jiný hráč.

  1. MALÁ DOMŮ

Rozhodčí nařídí nepřímý volný kop proti klubu, jehož brankář se dotkne míče rukou (rukama) poté, co hráč jeho klubu provedl vhazování nebo mu úmyslně přihrál míč nohou od kolene dolů. Kolenem je malá domů povolena.

  1. VE VŠECH OSTATNÍCH PŘÍPADECH PLATÍ MEZINÁRODNÍ PRAVIDLA PRO SOUTĚŽE MALÉ KOPANÉ WMF (lze je nalézt například zde). V SITUACÍCH NEUPRAVENÝCH PRAVIDLY MALÉ KOPANÉ LZE POUŽÍT PRAVIDLA VELKÉHO FOTBALU.


 

Příloha Pravidel PKFL - Definice umělých povrchů vyšší generace:

Umělá tráva II. generace má délku vlákna 28 mm až 32 mm, se vsypem z křemičitého písku. Tento druh povrchu se pokládá buď na výsivku bez podložky, nebo na vodopropustný asfalt s gumovou vodopropustnou podložkou.

Umělá tráva III. a IV. generace se vyznačuje délkou vlákna od 5 cm do 6 cm. U trávníku této generace nesmí tedy být vlas nižší než 5 cm. Jako vsyp je i nadále používán křemičitý písek, ale jen jako stabilizátor spodní části trávníku – v oblasti, kterou hráč prakticky ani nezasáhne. Nad dvěma centimetry písku ve spodní vrstvě je vrstva gumového granulátu, která je 2,5 cm vysoká, a jako poslední vyčnívá vlákno umělého trávníku do výšky 1 cm. Podkladem je vodopropustná konstrukce ze štěrkopísku, štěrků a závěrečné výsivky (základní konstrukce) + umělohmotná polyuretanová podložka (cca 3,2 – 3,5 cm) + vodopropustný asfalt (cca 6 cm). V některých případech je možno využít levnějšího řešení a nainstalovat trávník s délkou vlasu 4 cm – tento typ neodpovídá certifikaci jakosti, pro potřeby PKFL jej ale lze chápat za povolený trávník třetí generace. 

Umělá tráva V. generace se dodává na polypropylenové podložce, kde již odpadá zásyp granulátem nebo křemičitým pískem. Jednotlivé role umělé trávy se k sobě již nelepí lepidlem, ale spojují se na suché zipy. Vlastní trávník je vyroben z vysoce kvalitního 100% PE přímého monofilamentního vlákna, vetkaného do latexové osnovy ve velmi velké hustotě. Tato vlákna jsou ještě nakombinována s dalšími přídavnými zvlněnými PE vlákny, která zajišťují přilnavost – čímž plně nahrazují zásypový materiál. 

Poznámka: uvedené definice je třeba brát jako celek, nikoliv z nich vyjímat jednotlivé parametry. Pokud tedy například hřiště má délku vlákna 5 cm, ale je prosypané křemičitým pískem, nikoliv gumovým granulátem, nelze jej považovat za hřiště s povrchem třetí generace.

(převzato z http://www.vysspa.cz/cs/sportovni-povrchy/umela-trava/caste-dotazy.html)