 
        Kvalita Pražské klubové fotbalové ligy (PKFL) je pevně spjata s úrovní rozhodčích, kteří dohlížejí na dodržování pravidel a férový průběh utkání. Mezi ty nejvěrnější a nejoceňovanější patří Tomáš Chlum.
Tomáš Chlum je skutečným pilířem sboru rozhodčích PKFL. Svůj první hvizd v soutěži učinil před patnácti lety a od té doby je jeho jméno synonymem pro spolehlivost a kvalitní řízení zápasů. Během těchto let se aktivně podílel na stovkách utkání napříč všemi ligami, čímž si vydobyl respekt jak u hráčů, tak u vedení soutěže.
Tomášovo dlouholeté působení, které trvá po celou éru rozvoje delegovaných rozhodčích, dokazuje jeho osobní nasazení a vášeň pro malý fotbal. Je živým příkladem toho, jak důležitou roli hrají arbitři v amatérském sportu – zajišťují, že se pozornost všech může soustředit na hru samotnou. Patnáct let věrnosti a bezchybné práce Tomáše Chluma představuje mimořádný příspěvek ke kultuře a atmosféře PKFL.
Přečtěte si také o ostatních osobnostech PKFL: https://pkfl.cz/30-let-pkfl/osobnosti. A koho bychom měli zvažovat při příštím výběru Osobností PKFL? Dejte nám vědět, kdo podle vás pomáhá dělat naši ligu výjimečnou na email: admin@pkfl.cz.
Krátký rozhovor s Tomášem:
Co pro vás znamená být rozhodčím už patnáct let?
Znamená to pro mě velkou čest, že jsem se dokázal prosadit mezi tak kvalitními rozhodčími v oboru. Zároveň vidím velký kus práce, který mám za sebou, a vím, že se mohu dál zlepšovat. Doufám, že i díky PKFL se mi to bude dařit.
Jak se podle vás za tu dobu změnila PKFL a úroveň rozhodčích?
PKFL se hodně změnila. Dřív to byl souboj mezi soutěžemi, ale v posledních letech mám pocit, že jde neustále nahoru, a to hlavně díky novým týmům, které přinášejí kvalitu. I díky tomu se mohou zlepšovat rozhodčí v celé soutěži. Jak jsem už zmínil, rozhodčí se obměňují jen minimálně, ale ti, kteří pískají už řadu let, mají velkou kvalitu. Teď k nim navíc přibývají noví kolegové, kteří se musí „vypískat“, aby dosáhli stejné úrovně, jakou mají jejich zkušení kolegové.
Jak byste popsal ideálního rozhodčího v amatérské soutěži?
Musí se soustředit po celý zápas, ať už jde o těžký nebo lehký zápas, protože pokud to dělat nebude, nemusí se mu to vyplatit. Hlavní je, aby ho to bavilo, chtěl pískat a zlepšoval se každým dnem i zápasem.
Co vás i po tolika letech motivuje dál pískat a být součástí této komunity?
Záludná otázka. Asi je to tím, že mě strašně naplňuje být každý víkend na hřišti a být součástí této komunity. Zároveň mě motivuje snaha dostat se do vyšší soutěže, ale to chce kus štěstí, hodně píle a chuť se neustále zlepšovat. Kdybych lehké zápasy chodil pískat jen z povinnosti, nemohl bych se nikam posouvat.
